Jsou to dva roky, co jsem poprvé držela v ruce klíče od prostoru, kde jsem měla v plánu zařídit svou šicí dílnu. Poctivě jsem si na tuto adresu zapsala provozovnu a začala řešit všechny legislativní povinnosti, které k tomu patří. Mezi nimi na checklistu bylo: vyřešit odpady.
Domácnost bez odpadu
Už nějaký ten rok se snažím o bezodpadovou domácnost. Dny, kdy jsem s vlastnoručně ušitými plátěnými pytlíky ze starého povlečení jezdila pro bezobalové potraviny až do Prahy, jsou pryč, stejně jako jeden z mých nejoblíbenějších bezobalových obchodů. V Dobřichovicích sice otevřel bezobalový obchod přímo v naší ulici, ale důslednost v bezobalovém nakupování u mě už opadla. I tak se mi poctivým tříděním daří držet směsný odpad naší šestičlenné domácnosti (tři osoby, dvě kočky a jeden pes) při zemi – stačí nám 60l popelnice, kterou vyvážíme 1× za měsíc. Plastů vyprodukujeme cca dva 60l pytle za měsíc, papír přes zimu žádný – používáme na podpal v kamnech (po létě doplním informaci i o papíru). Podobný přístup jsem plánovala i v provozovně a bylo mi jasné, že tam toho odpadu bude pravděpodobně ještě méně.
Živnostenský odpad
V Řevnicích byly dvě možnosti, jak odvoz odpadu řešit. Buď na obci, nebo svozovou firmou. Obvolala jsem obě možnosti a jediné, co mi bylo nabídnuto, bylo přistavení 120l popelnice na směsný odpad s vývozem 1× za týden. Opravdu jiný tarif pro podnikatele nemáte? Ne!
O dalších nádobách na plasty a papír jsem si už vyprávět nenechala. Bylo mi jasné, že mít u provozovny 120l popelnici, kterou stěží naplním 1× za měsíc, opravdu nechci. A tak jsem tuto věc poslala k vodě do doby, než ucítím poprvé potřebu odpad vyvézt. To přišlo asi po roce.
Zjistila jsem, že mého působení v provozovně, ve které jsem primárně pořádala šicí kurzy, někdy šila menší zakázky nebo upravovala oděvy, opravdu moc odpadu nevzniká. Někdy jsem objednala nějaký materiál z e-shopu, krabici jsem pak ale přepoužila na zasílání věcí, které jsem prodala nebo darovala přes bazarové služby. Menší krabičky od objednaného materiálu posloužily na odstřižky látek a nití u každého pracovního místa.
Když se blížil ke konci můj první rok v provozovně, všechen odpad za celou tu dobu jsem naskládala do kufru mojí Fabie a odvezla na sběrný dvůr. Tvořily ho asi čtyři 60l pytle textilních odstřižků, jeden stejně velký pytel plastů a jedna velká Lidl taška papíru. A směsný odpad? Toho bylo odhadem kolem 20 litrů a tvořily ho hlavně kávová sedlina a čajové pytlíky, které jsem pravidelně nosila na náš domácí kompost, aby v dílně nezapáchaly.
Odpady e-shopařů
Ve druhém roce mého působení jsem prostor sdílela s dívčinou, která vyráběla své výrobky a prodávala je na trzích, ale především přes e-shop. Z její zásoby čerstvě nakoupených kartonových krabiček – jedny ty pěkné na zabalení každého jednoho produktu, druhé ty hnědé na zabalení objednávky – mi běhal mráz po zádech. Tento obalový materiál musel být vyroben jen proto, aby obalil každý jeden produkt a ochránil ho před nástrahami dopravních společností, a poté byl na druhém konci tohoto řetězce vyhozen v lepším případě do modrého kontejneru. A to se nejednalo o žádné unikátní zboží, jehož obdoba by se nedala sehnat i lokálně. S e-shopařením jsem měla tu čest už za dob, kdy jsem pracovala pro firmu vyvíjející softwarové řešení pro e-shopaře. Tehdy byl jedním z důvodů ukončení spolupráce fakt, že jsem nechtěla tento obalový/odpadový koloběh svou prací podporovat. Nynější blízké setkání s martýriem e-shopu mě utvrdilo v tom, že z e-shopů nakupuji jen v opravdu nejnutnějších případech, a vzala jsem na milost otravného zeleného mužíčka, který zboží objednané do jeho doručovacích boxů už neobaluje druhým obalem.
Co s “odpadem” z ukončené provozovny
Když jsem se na konci druhého roku rozhodla dílnu přestěhovat z pronajatého prostoru do menšího, skromnějšího, ale svého prostoru, bylo jasné, že se všemi věcmi se tam nevejdu. Vytřídila jsem tedy vše, co mohu postrádat a pro co už nebude místo, a mohla jsem vše odvézt do sběrného dvora s vědomím, že už jsou ty věci nepotřebné. Kdy se ale věci dají označit za odpad? Vždyť nepotřebné pro mě neznamená, že by neudělaly službu a dokonce radost někde jinde!
Větší věci, jako nábytek, jsem nafotila a nabídla v bazarových službách. Látky, které jsem vyhodnotila, že už nevyužiji, ale byly to krásné velké kusy, ze kterých by se dalo ještě něco ušít, jsem rozprostřela na svůj velký střihací stůl a rozhlásila do světa, že se věcí zbavuji. Ať si pro ně přijdou ti, kdo by je využili! Hned první den se seběhlo tolik švadlenek, které odcházely s rozzářenýma očima a v rukou svými úlovky. Měla jsem radost, že ty látky dostaly druhou šanci, a těším se, až někoho z nich někde náhodou potkám a poznám tuhle látku. Neodnášely si ale jen látky, odvezly si i větší věci, jako věšák na kabáty, regály a skříňky.
Radost mám také z toho, že tři křesílka, která u mě marně čekala na přečalounění, našla nový dočasný domov v recyklačním obchodě Sto-re – velmi zajímavý projekt, podívejte se na ně! Šlapací šicí stroj Lada si odvezli do Muzea Výtopna Zdice a velký střihací stůl putoval do ševcovské dílny LaDon Shoes, kde bude sloužit mimo jiné i při kurzech šití bot.
Na sběrný dvůr jsem s těžkým srdcem odvezla pouze tři barové židličky a jednu otočnou dětskou židli, o kterou nikdo zájem neprojevil. I tak to ale považuji za vítězství, protože jsem tímto postupem svět ušetřila celkem pěkné hromádky odpadu.
Kolik nás takových je?
A co tedy s tím živnostenským odpadem? Je mi jasné, že pro municipality je nepředstavitelné, aby existoval provoz, který produkuje takové minimum odpadu, a nemají pro to kolonky ve svých tabulkách. Možná se s takovým provozem ještě nesetkali. Nebo je jich tak málo, že to nechtějí řešit. Naštěstí stále existuje možnost odvážet živnostenksý odpad na sběrná dvůr svépomocí a nechat si za to vystavit doklad pro potřeby případné kontroly. Popravdě, i na tom sběrném dvoře se na mě dívali, jako na exota! Samotnou by mě zajímalo, jestli existují i jiní živnostníci s provozovnou, kteří to mají s množstvím odpadu podobně? Kolik jich je? A daří se jim udržet minimální odpad, i když se rozrostou?
A jak to máte s odpady vy?